Nastavení rozúčtování vytápění, ohřevu teplé vody
V úpravě složek předpisu, na záložce Rozúčtování nastavte parametr, kterým se evidované náklady rozúčtují.
Tento návod Vás provede nastavením rozúčtování dle vyhlášky.
Jako parametr lze použít také plochy, které jste zaevidovali pro vytápění (započitatelná podlahová plocha) a plochy, které jsou pro TUV. Kde tyto plochy evidovat se dočtete v tomto článku: Koeficienty, plochy pro vytápění a teplou vodu
Pro rozúčtování spotřební složkou = spotřebou naměřenou na měřidlech vyberte požadovanou měřící soustavu. Domsys tak sám při rozúčtování použije spotřebu vypočítanou z odečtů evidovaných u měřidel.
Pro rozúčtování základní složkou = plochami je potřeba vybrat správnou metodu, tedy plochu - Započitatelná podlahová plocha nebo Plocha pro TUV.
Příklad nastavení rozúčtování:
Pro správné rozúčtování vytápění dle vyhlášky nastavte na složce předpisu:
Vytápění dle min/max hranice - zvolte Ano, má-li být rozúčtovaná částka upravena dle min./max. hranice tak jak upravuje vyhláška o rozúčtování nákladů na vytápění.
Minimální/maximální hranice je vypočítána dle průměru a to:
do roku 2022 dle m2
od roku 2023 dle spotřeby
Průměr nákladů dle - vyberte dle jaké plochy má být počítán průměr
Hranice nákladů oproti průměru (%) - zvolte % minimální/maximální hranice. Dle znění vyhlášky k 1.1.2024 jsou hodnoty - 30% a + 100%.
Co to znamená pro výpočet vyúčtování:
Úprava nákladů na vytápění dle minimální a maximální hranice (často označovaná jako korekce nebo limitní náklady) je právně stanovený mechanismus v České republice, který upravuje vyúčtování tepla v bytových domech. Cílem je zabránit extrémním rozdílům v platbách za teplo mezi byty, které topí hodně, a byty, které topí málo (nebo vůbec) a využívají teplo od sousedů. Tento postup se řídí vyhláškou č. 269/2015 Sb. (a její jejími novelami) o rozúčtování nákladů na vytápění.
Jak to funguje v praxi:
- Výpočet průměru: Nejprve se vypočítají náklady na vytápění na 1 m² započitatelné podlahové plochy pro celý dům (průměr domu).
- Stanovení limitů: Pro jednotlivé byty se určuje spodní (min) a horní (max) hranice oproti tomuto průměru.
Maximální hranice: Pokud byt díky vysoké spotřebě (odečtu z měřičů) přesáhne průměr domu o určitou hodnotu (např. víc než +100 % nad průměr, záleží na nastavení a pravidlech), jeho náklady se sníží na tuto maximální hranici. Tím se omezuje „plýtvání“.
Minimální hranice: Pokud byt díky nízké spotřebě (nebo vypnutým radiátorům) klesne pod určitou hodnotu průměru (např. -30 % pod průměr), jeho náklady se zvýší na tuto minimální hranici. To zohledňuje tzv. „pasivní vytápění“ od sousedů přes zdi.
- Úprava: Rozdíl mezi skutečnou spotřebou a stanovenou limitní hodnotou se následně rozpočítá mezi ostatní uživatele.
Rozúčtováváte náklady pomocí měřící soustavy a chcete upravit náměry koeficientem, který jste nastavili na plochách jednotky?
Pak v nastavení složky dejte Ano.
Kde koeficient nastavit je popsáno v tomto článku: Koeficienty, plochy pro vytápění a teplou vodu
Chcete-li, aby bylo možné jako součást vyúčtování zobrazit také srovnání spotřeb, nastavte význam složky.
Více informací o srovnání spotřeb najdete zde: Vyúčtování - srovnání spotřeb dle vyhlášky
Rozúčtování nákladů na vytápění lze zvolit Dle průměrné klimatické náročnosti, kdy se náklad v roce zohlední dle období, kdy byl vlastník/nájemce v jednotce přítomen.
Pro rozúčtování pro tuto metodu jsou použity dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti dle tabulky uvedené ve Vyhlášce o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Mezi jednotlivé nájemce/vlastníky je náklad připadající na měsíce, kdy byl nájemce/vlastník platný, rozúčtován dle započitatelné plochy.
K 1.1.2024 jsou platné tyto měsíční průměry:
